Nový Jičín – Hostašovice - Hodslavice - Svinec

Nový Jičín – Hostašovice - Hodslavice - Svinec

TYP: cyklistický výlet

středně náročný

 24,8 km

 336 m

 336 m

TRASA

VÝCHOZÍ BOD: Turistické informační centrum NJ (0 km) – (A) Parkoviště Gen. Hlaďo – (B) Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – (C) Restaurace Boss – (D) Vodní nádrž Kacabaja – (E) Prameny Zrzávky – (F) Hospoda Na Domoracu – (G) Hospoda U Zrzávky – (H) Občerstvení Express – (I) Kostel sv. Ondřeje – (J) Hostinec Na Fojtství – (K) Pilečkův dům – (L) Evangelický kostel v Hodslavicích – (M) PP Polštářové lávy ve Straníku – (N) Pikritový lom u Straníku – (O) PP Pikritové mandlovce u Kojetína – (P) Stará lípa v Kojetíně – (Q) chata Svinec – (R) Areál zdraví – (S) amfiteátr Skalky – (T) Hospůdka Na Skalkách U Caguho – (U) Restaurace Na Skalkách – (V) Srub U Medvěda – (W) pamětní deska Karlu Krylovi – (X) kostel Nejsvětější Trojice – CÍLOVÝ BOD: Turistické informační centrum NJ (24,8 km)

Počátek trasy vede ulicemi města po dlážděném či asfaltovém povrchu. Start trasy od TIC Nový Jičín (+ Návštěvnické centrum) ulicí 28. října, po 50 metrech odbočit vlevo do klenutého průjezdu a pokračovat na ulici Žerotínova, kde se po levé straně nachází farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dále po cyklostezce č. 502A na křižovatku s ulicí Sokolovská, kde je nutné sesednout z kola a použít přechod pro chodce. Za přechodem trasa pokračuje vlevo a první ulicí doprava (ulice Hoblíkova), kde se cca po 130 metrech opět zabočuje doprava. Na další křižovatce trasa zabočuje doleva na ulici Bezručovu a na nedalekém kruhovém objezdu směřuje prvním výjezdem vpravo. Pokračovat přímým směrem, po 100 metrech napojení na cyklostezku č. 6271, která se stáčí doprava a na křižovatce s turistickým označením zabočuje doleva. Následuje 0,5 km dlouhý úsek, kde po pravé straně míjíme průmyslové budovy nejstarší kloboučnické továrny na světe Tonak, a.s. Po přejezdu hlavní silnice (ulice Žilinská) dále pokračuje směrem na Hostašovice cyklostezka č. 6271, což je první drážní cyklostezka na Moravě (vede v trase bývalé železnice zničené během povodní v roce 2009). Jedná se o mírně stoupající obousměrnou cyklostezku (oddělené jízdní pruhy) s velmi kvalitním povrchem (vhodné rovněž pro in-line bruslaře). Po levé straně se vine říčka Zrzavka, trasu lemuje rovněž pět zastavení s informačními tabulemi (popisující atraktivity místní oblasti) a s pěkně upravenými turistickými přístřešky vhodnými k odpočinku. Po cca 10 km dojíždíme k nádražní budově v Hostašovicích, kde je možné se občerstvit v místní Hospodě na Domoracu. Za nádražím trasa prudce zatáčí doprava a pokračuje krátkým prudkým klesáním k silnici I. třídy I/57, kterou je nutné přejít po přechodu. Za přechodem vede trasa doprava a cca po 100 metrech na odbočce vlevo míří k přírodní památce Prameny Zrzávky, kde je možné se občerstvit čistou pramenitou vodou nebo v nedaleké hospodě U Zrzávky. Poté se vracíme opět na silnici I/57, po pravé straně míjíme vodní nádrž Kacabaja, kde je možné se vykoupat. Klesající silnice směřuje do Hodslavic, které jsou známé především jako rodiště Františka Palackého. Po zhruba 2,5 km jízdy trasa odbočuje vlevo na náměstí, v jehož blízkosti se nachází několik turistických cílů: dřevěný jednolodní kostel sv. Ondřeje, rodný dům a zároveň muzeum Františka Palackého a pomník obětem 1. a 2. světové války. Nedaleko se rovněž nachází památka pozdní klasicistické pololidové architektury Pilečkův dům. Z náměstí pokračuje trasa směrem k evangelickému kostelu, za kterým odbočuje doprava a vede souběžně s dálkovou pěší mezinárodní trasou E3 (červená turistická značka). Po jednom kilometru trasa zatáčí doleva. Nedaleko se nachází historický Větrný mlýn holandského typu z 19. století. Poprvé v průběhu celé trasy se najíždí na nezpevněný povrch, který vede poli a následně lesem. Před vjezdem asfaltovou silnici vedoucí místní částí Straník, je nutné překonat Stranický potok – brodem nebo přes malý můstek. Cesta vede rodinnou zástavbou, poté následuje dlouhé stoupání, během kterého míjíme dvě přírodní památky: Polštářové lávy ve Straníku a Pikritový lom u Straníku. Trasu lemují rovněž informační tabule Naučné stezky Františka Palackého. Stoupání končí u turistického rozcestníku Strážnice. Ve vzdálenosti cca 300 metrů se nachází turistický přístřešek s nádherným výhledem na blízké okolí. Do cíle plánované trasy zbývá cca 6 km. Před Kojetínem míjíme přírodní památku Pikritové mandlovce u Kojetína. Od centra Kojetína vede 2 km stoupání k nejvyššímu bodu trasy – Chatě Svinec (515 m. n. m.). Zdatnější cyklisté mohou vyjet na nedaleký vrchol Svinec. U chaty Svinec (restaurace, ubytování) se nachází lyžařský areál, dětské a workoutové hřiště. Do cíle trasy nás čeká jen klesání. Zpočátku se jedná o náročnější terén (lesní nezpevněná cesta), méně technicky zdatným cyklistům či dětem doporučujeme část trasy absolvovat pěšky. Po necelém kilometru trasa zabočuje vlevo na asfaltovou silnici mířící do Nového Jičína. Po pravé straně klesající cesty se nachází Areál zdraví, amfiteátr Skalky a dětské hřiště s mnoha atrakcemi, kde je možné protáhnout si znavená těla. Naproti amfiteátru se nacházejí restaurační zařízení: hospůdka Na Skalkách U Cagüho, Restaurace na Skalkách a srub U Medvěda. Trasa dále pokračuje stezkou vedle levé strany silnice, ale zhruba po 500 metrech je nutno pokračovat po hlavní silnici, která dále vede městskou zástavbou. Hlavní komunikaci opustíme před Janáčkovými sady, kde se vpravo napojíme na místní cyklostezku. V parku se můžeme zastavit u pamětní desky věnované Karlu Krylovi nebo u kostela Nejsvětější Trojice ze 17. století, což jsou poslední turistické zajímavosti na trase. Pod kostelem pokračujeme opět po silnici (ul. K nemocnici) a na křižovatce najíždíme na ul. 28. října, která nás dovede k cíli trasy – IC Nový Jičín.

 

Zajímavá místa na trase:

Návštěvnické centrum Nový Jičín (expozice klobouků a expozice věnovaná generálu Laudonovi)

V tak zvaném Laudonově domě najdete zde expozici klobouků, kde si můžete vyzkoušet jejich výrobní proces a dokonce si i klobouky vyzkoušet. Významné události ze života Generála Laudona zajímavým způsobem ukazuje interaktivní expozice. Je zde také informační centrum, galerie, prodejna značkových klobouků TONAK a stylová kavárna.

V roce 1790 se v okolí Nového Jičína shromáždila velká armáda, s níž se měl maršál Ernst Gideon von Laudon pokusit pro Rakousko znovu dobýt ztracené Slezsko. Během vojenské inspekce opevnění koncem června však onemocněl, musel být převezen do Nového Jičína a ulehnout. Dne 14. července zde zemřel. V roce 1800 vyrostl v patře Laudonova úmrtního domu hudební a taneční sál – údajně druhý největší na Moravě, hned po Brnu. Dům se počátkem 19. století proměnil na hostinec. U příležitosti 200. výročí Laudonova úmrtí byla na průčelí domu odhalena pamětní deska a vojevůdcova busta.

Novojičínská radnice

Současnému účelu budova slouží od roku 1593. Na počátku 19. století sem byla přenesena také hlavní vojenská strážnice, která se dosud nacházela uprostřed náměstí. Vojenské garnizony tady držely svou stráž a pravidelným střídáním dotvářely kolorit malého venkovského města.

 

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně

Barokní trojlodní kostel byl v Novém Jičíně vybudován jezuity v letech 1732 - 1740 na místě staršího gotického kostela. Stavba má téměř dokonale obdélný půdorys, z její monumentální, ale statické hranolové hmoty vystupuje pouze půlkruhový závěr presbyteria. Hlavní vchod do kostela s pravoúhlým kamenným portálem je v průjezdu renesanční věže, další boční vchody jsou po stranách v průčelí, jiná dvojice vchodů ústí ze stran do bočních lodí a posledními dvěma pravoúhlými portály se vstupuje do sakristií.

Přírodní památka Prameny Zrzavky

Tvoří ji pramenné vývěry, které jsou nedaleko od sebe a jednotlivé vývěry mají rozdílné chemické složení. Jeden z pramenů se vyznačuje vysokým obsahem síranu železitého a druhý obsahuje sirovodík. Asi 300 metrů od těchto dvou pramenů se nachází další samostatný pramen, který obsahuje sirovodík. Prameny ústí v linii násunových území v oblast slezské příkrovové jednotky. Voda, která obsahuje větší množství síranů je nejpravděpodobněji z pískovcových zásobníků jistebňanských vrstev a nepatří mezi minerální vody. Druhý sirovodíkový pramen je z oblasti tektonického narušení horniny. Třetí vzdálenější pramen také obsahuje sirovodík ovšem v daleko menší koncentraci.

Vodní nádrž Kacabaja

Nádrž se dnes využívá jako místo k rekreaci a koupání. K dispozici je několik travnatých pláží, asfaltová plocha pro parkování vozidel (vybírá se tu poplatek za parkování)  a antukový kurt pro volejbal a nohejbal. V přehradě je možné rybařit. Přehrada je každým rokem dějištěm zvláštní soutěže s názvem „O valašského ftáka“. Jedná se o recesi – soutěž modelářů a konstruktérů různých létajících strojů, které však musí být na lidský pohon. Stroje startují z dlouhé rampy a přistávají přímo na hladině přehrady.

Kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích

Dřevěný kostelík sv. Ondřeje je nejstarší dochovanou památkou na území Hodslavic, o nichž nacházíme první písemnou zmínku v roce 1411. První pramenný záznam o existenci kostela a fary v Hodslavicích pochází z roku 1437. Koncem 15. století byl zdejší kostel značně poškozen a v roce 1523 bylo nařízeno odvádět desátky na jeho opravu. V roce 1551 byla oprava pravděpodobně dokončena a kostel vysvěcen.

Památník Františka Palackého v Hodslavicích

Dům vystavěl na konci 18. století Jiří Palacký, otec Františka Palackého, který zde zřídil evangelickou školu. Ta zde působila do roku 1829. František Palacký se narodil 14. června 1798 v Hodslavicích. Jeho otec Jiří Palacký byl řídícím učitelem zdejší evangelické školy. Již od mládí projevoval velké nadání, rád četl a byl nejlepším žákem otcovy školy. Jeho rodný domek v Hodslavicích byl upraven jako památník a u příležitosti 170. výročí jeho narození zde byla otevřena expozice o životě a díle slavného hodslavského rodáka a odhalen pomník od akademického sochaře Vladimíra Navrátila. Rodný dům Františka Palackého byl prohlášen v roce 1978 za národní kulturní památku.

Pilečkův dům v Hodslavicích

Vedle rodného domku Františka Palackého ze severní strany stojí přízemní dům, štítem orientovaný k cestě. Zděná budova je zastřešena sedlovou střechou, východní průčelí je ukončeno římsou. V horní části štítu je reliéf s letopočtem A D 1838. Pilečkův dům je příkladem zděné pololidové architektury, ovlivněné pozdním klasicismem.

Přírodní památka Polštářové lávy ve Straníku

Vznik polštářových útvarů se datuje do období spodní křídy (před 135 - 65 mil. let), kdy v těchto místech docházelo k podmořským výlevům roztavené horniny. Tvary polštářů a bochníků vznikají při kontaktu roztavené horniny s vodou, při kterém dochází k rychlému ochlazení horké hmoty (oproti pomalému tuhnutí při kontaktu se vzduchem). Na vrcholu skalní stěny byla postavena kaplička, ke které vede dvouramenné schodiště částečně zapuštěné do skály.

Pikritový lom u Straníku

Přírodní zajímavost je opuštěný a částečně zatopený lom, ve kterém se těžily olivinické těšinity používané jako stavební kámen či štěrk. Kámen se v lomu těžil až do padesátých let 20. století. Ve stěně opuštěného lomu vidíme odkryté horizontální žíly horniny olivinického těšinitu. V místech kde došlo ke styku hornin a vyvřelinami se horniny tepelně přeměnily.

Přírodní památka Pikritové mandlovce u Kojetína

Pikritové mandlovce u Kojetína tvoří oblast bývalého lomu, kde byl odkryt podmořský výlev těšinitových láv, které jsou mandlovcovitého typu. Těšinity patří mezi alkalické ultrabazické magmatity s variabilním složením minerálů a chemických prvků. Místní lávu tvoří porfyrický pikrit s převahou augitu, který má vysoký obsah olivínu a nízký obsah živců. V hornině je nepravidelná síť kalcitických žilek. Ve struktuře horniny rovněž můžeme vidět uzavřené části starší lávy a útržky zrohovcovatělých jílovců, které prošly tepelnou přeměnou a které se nazývají mandle.

Stará lípa v Kojetíně

V severní části obce Kojetín, místní části Nového Jičína roste památný strom a to lípa velkolistá. Tento strom je označován jako jeden z nejstarších svého druhu v bývalém okrese Nový Jičín. Lípa mohla být na tomto místě zasazena v období vzniku obce Kojetín. Stáří košaté lípy odborníci odhadují na 500 let. 

Pamětní deska Karlu Krylovi

Mramorová pamětní deska básníku a písničkáři Karlu Krylovi byla odhalena 3. června 1995 z iniciativy Klubu Karla Kryla. Rodina Krylových pochází z Nového Jičína, kde vybudovala knihtiskařskou firmu Kryl a Scotti. Po anexi Sudet se přestěhovala do Kroměříže, kde Karel Kryl st. tiskárnu obnovil a provozoval až do roku 1950 a kde se budoucí básník a písničkář Karel Kryl narodil. Znárodnění podniku znamenalo pro rodinu i nucené přestěhování. Do Nového Jičína se Krylovi vrátili v roce 1957.

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Jičíně

Jednolodní podélný orientovaný kostel s hranolovou věží v ose průčelí a polygonálním závěrem presbyteria, v jádru gotická stavba z 15. století, renesančně přestavěná po požáru města v roce 1621. Kostel původně sloužil jako hřbitovní, v 16. století se v něm shromažďovali obyvatelé reformního vyznání. Po roce 1584, kdy byl z města vyhnán poslední katolický kněz, se zde konala česká kázání, nejprve bratrská, později luteránská, zatímco ve farním kostele byla kázání německá. Od té doby se kostelu Nejsvětější Trojice říká též „český kostel“. Katolické církvi začala svatyně sloužit po svém znovuvysvěcení v roce 1644. 

středně náročný

 24,8 km

 336 m

 336 m

Cyklotrasa (dopravní značka)

Povrch: 90% zpevněná cesta/ 10% nezpevněná cesta (polní, lesní, šotolinová)

Vhodné pro rodiny s dětmi / vhodné pro elektrokola 

V závěru trasy (ze Stráníku na Svinec) je náročnější stoupání cca 600 m cca 200 m, které lze překonat pěšky, vedle kola.

  

Restaurace a občerstvení na cestě:

  • Restaurace Boss
  • Hospoda na Domoracu
  • Hospoda U Zrzávky
  • Občerstvení Expres
  • Hostinec Na Fojtství
  • Chata Svinec
  • Restaurace Na Skalkách
  • Srub U Medvěda

Půjčovna a cyklo servis:

  • Whyte Bikes – Made For Trails
  • Remi Bike Centrum
  • CykloArt Nový Jičín
  • Elektrokola Nový Jičín