Publikováno: Po, 22.06.2015
V uplynulých už více než čtyřiceti létech měli turisté a návštěvníci Beskyd možnost každoročně shlédnout výstavu lidových umělců z celého Pobeskydí. Tradice byla přerušena v roce 2013 a 2014 z důvodu rekonstrukce hotelu Freud v Ostravici. Rekonstrukce už je minulostí, a proto Výtvarná skupina Petra Bezruče připravila další již 43. ročník výstavy.
Zveme všechny příznivce na slavnostní zahájení které se uskuteční v sobotu 27.června 2015 v 10:00 hodin v sále hotelu Freud v Ostravici. Samotná výstava potrvá až do 18. července a je otevřena denně. Kulturní program zahájení obohatí svou lidovou hudbou, zpěvem a tancem cimbálová muzika Kotci a folklórní soubor Grunik, ke slavnostní atmosféře přispěje i lašský král Zdeněk Vilém Krulikovský.
Více než 40 umělců bude letos vystavovat jak tradiční exponáty: samorosty, malby, grafiku, dřevořezby, kovářské práce, háčkované výrobky, paličkovanou a šitou krajku, broušené polodrahokamy, fotografie , plastiky, suchou vazbu, aranžmá z papíru, dřevěné šperky, práce z kůže, košíkářské výrobky, keramiku, vyšívané ubrusy, malované hedvábí, vizovické pečivo, perníčky, šité šperky, tak zde mohou návštěvníci vidět nově například šperky z betonu.
Výstava má již dnes velkou tradici. První výstava lidového umění se konala v roce 1970 při příležitosti oslav 100 let od narození básníka Petra Bezruče. Dík patří Karlu Tobolovi, který patřil tehdy k hlavním organizátorům, kolem sebe soustředil další lidové umělce. V prvním ročníku své práce vystavovalo 6 autorů a návštěvníci si mohli prohlédnout 520 exponátů. V dalších létech se skupina rozrostla o nové lidové tvůrce z kraje pod horami. K vidění byly obrazy, dřevořezby, samorosty, postupně přibývali další a další vystavovatelé s různým výtvarným a uměleckým zaměřením. Jednalo se smalty, intarzie z barvených dřev, broušené polodrahokamy, práce z kovu, paličkovanou krajku a další. V roce 1975 pak počet vystavovatelů dosáhl 24, v jubilejním 20. ročníku v roce 1990 vystavovalo 40 tvůrců - výsledek snahy doplnit skupinu o další nové talenty a jejich tvorbou obohatit výstavu o nové prvky a materiály, které v předchozích ročnících nebyly zastoupeny.
V roce 1997 lidoví umělci požádali o registraci sdružení Výtvarná skupina Petra Bezruče v Ostravici a začala se psát další část historie. Tímto se skupina stala nepolitickou, dobrovolnou a nezávislou - otevřenou zájmovou organizací České republiky. Průběžně počet registrovaných členů sdružení od roku 1997 dosáhl čísla 134. V letošním roce 2015 rozšířili sdružení další noví výtvarníci. V současné době má skupina 64 aktivních členů.
Stálí příznivci lidového umění budou ovšem marně hledat lidovou poezii a koláže Františky Pituchové, se kterou jsme se rozloučili v roce 2012. Připomeňme její přínos pro zachování lašského jazyka, ve kterém psala své originální básně a kterými popisovala prostý život ale taky nekompromisně a zároveň vtipně ukazovala na nešvary naší doby a jejichž rozměr daleko přesahuje hranice našeho kraje. To vše díky tomu, že jako rodačka ze Starých Hamer poznala tvrdý ale zároveň krásný život v Beskydech a přinesla o tom svědectví ve svém díle a za toto jí patří veliké poděkování. Byla také členkou Národopisné společnosti v Praze a za svou činnost byla mnohokrát oceněna. Její vtipné a aktuální verše byly psány starohamerštinou (podskupina lašského nářečí) a dovedly potěšit a pohladit. Připomeňme si její odkaz krátkým citátem Mojim rodnym nářečím mluvila jen služka, mi jednou někdo pyšný řek. Já posbírala do fěrtuška mluvu rozprávných stařenek, jak poklad vzácných korálů, s pocitem vroucích za ně díků, tu řeč mých rodných horalů vetkávám pro ně do veršíků.
Návštěvníci rovněž marně budou hledat exponáty velmi aktivního člena skupiny a člena výboru Ladislava Ničmana, lacha jenž nevynechal jedinou příležitost pro propagaci všeho lašského a sám sebe označoval s pýchou za lacha. Snadno jej bylo poznat dle kroje, kterým vždy při mnohých příležitostech připomínal "své" Lašsko. Jako bývalý člen Horské služby na Gruni znal velmi dobře Beskydy, toto mu bylo inspirací při tvorbě dřevo-kovových výrobků, jenž jsou instalovány např. v Kolibě Pod horů v Dolní Bečvě. Jeho specialitou byly nápadité a originální ozembuchy, na které hrával na soutěžích heligónek a jiných akcích. Až půjdete okolo rozcestí Janikula na Gruni, ohlédněte se ke kříži, jehož zhotovitelem je velký propagátor Lašska, lach Ladislav Ničman.
Připomeňme také malíře Josefa Mazocha z Frýdku-Místku, jenž nám už neukáže své další malby a jehož dílo bude chybět v kolekci děl výstavy. Malíře, jenž byl velmi činorodým člověkem a mimo jiné i muzikantem. Inspiraci pro své umění hledal v Beskydech. Pro jeho symbolikou plné krajinomalby podněcující fantazii není dnes ve skupině alternativní směr.
Návštěvníci se mohou těšit na příjemně strávené chvíle při prohlídce vystavovaných prací v nově rekonstruovaných prostorách hotelu Freud. A vystavovatelé si přejí těšit se v knize návštěv z hřejivých hodnocení, například 'Rok co rok spěcháme se potěšit krásou, dovedností a umem našich spoluobčanů'.
Zdroj: J. Červenka
