MPZ Frenštát pod Radhoštěm

Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed moravskoslezských Beskyd, mezi řekami Lubina, Lomná a Bystrá. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1382. Od 17. století byl Frenštát významným střediskem tkalcovské výroby. Statut města byl Frenštátu přiznán v roce 1781.

V roce 2003 byla vyhláškou Ministerstva kultury ČR prohlášena ve městě Městská památkové zóna. V městské památkové zóně o rozloze 7,5 ha se nachází 22 kulturních památek, z toho 4 sochy. Centrum města tvoří čtvercové náměstí s částečně zachovalým podloubím. Dominantou je budova radnice z roku 1891 a kašna se sochou řeckého boha Neptuna. Socha pochází z roku 1840, kdy byl zřízen městský vodovod. V blízkosti náměstí je kostel sv. Martina, kostel sv. Jana Křtitele a historická budova chlapecké školy z roku 1876, která v současné době slouží jako budova muzea.

Radniční budova byla vystavěna podle návrhu Antonína Tebicha z Brna. V minulosti se na radnici nacházela dívčí škola, spořitelna, strážnice a obchod. Radnice je dnes řadová dvoupatrová stavba s podloubím, věží a napříč položeným veřejným průchodem. Pod okny jsou v kruhových medailonech štukové reliéfy Komenského, Palackého, Jungmanna a Jablonského. Halu radnice zdobí díla frenštátského rodáka Albína Poláška – socha Radegasta, sousoší Cyrila a Metoděje a socha Strůjce svého osudu, dále reliéf Spořivost Jana Knebla a Památník obětem II. světové války od Karla Vašuta. Na budově je umístěna pamětní deska olympijského vítěze ve skocích na lyžích z roku 1968 Jiřího Rašky. Pro návštěvníky pravidelně probíhají prohlídky budovy s možností překrásné vyhlídky z radniční věže vysoké 27 m.

Na východní straně náměstí stojí barokní pískovcová socha sv. Floriána osazená na trojdílném hranolovém podstavci, z roku 1773. Blíže k radnici stojí pískovcová barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, která je datována do roku 1717. Na západní straně náměstí je na podstavci osazen sloup se sochou Panny Marie a Ježíškem z konce 17. století.