Poslechni si pověst O preclíkáři, který má být zazděný na hradě Hukvaldy!
Audio verze k poslechu ZDE.
Nejhůře bylo Hukvaldským za panování hradního hejtmana z Harasova. Poddané honili drábi do roboty, mnohý z nich okusil pobyt v kládě a nejhorší ze všeho bylo, když hejtman nalezl zalíbení v mladých selských dívkách, které si zval po jedné k noční službě na hradě. Biskup byl daleko, stížnosti sedláků k němu stejně nedošly a zle se vedlo tomu, kdo se protivil Harasovskému.
Krásná a mladičká dcera sklenovského preclíkáře Světlíka byla s krávou na pastvě a snad ji na okamžik uspalo sluníčko, nebo se příliš nechala unést vzpomínkou na svého milého, probuzení ze sna bylo krušné. Jejich kráva opustila louku a zatoulala se na panské. Rychle ji vyháněla s starala se, aby ji někdo neviděl. Netušila, že ji spatřil samotný hejtman Harasovský, který, okouzlen její mladickou svěžestí, poslal drába, aby ji přísně pokáral a vyzval k službě na hrad. Ustrašený otec ji raději schoval u příbuzných a dráb se vrátil na hrad s prázdnou. Harasovský strašně zuřil, že se někdo odvážil vzpouzet jeho moci, a nechal si alespoň přivést nebohého preclikáře. Světlíka ihned uvrhli do hradní mučírny, ale ať se kat snažil, jak mohl, přiznání, kde ukryl dceru z něj nedostali. Marně hejtman vymýšlel další a další muky, Světlík nepromluvil.
Za trest jej Harasovský nechal zaživa zazdít do zdi hukvaldského hradu. Podle vyprávění bloudí duch nebohého preclíkáře dodnes hradem.