Publikováno: Pá, 23.01.2015
Velká výstava k nedožitým stým narozeninám kopřivnického malíře Josefa Martiniho začala vernisáží 15. ledna v Muzeu na Fojtství. Když začali v muzeu společně s malířovou rodinou s přípravou výstavy, zdálo se, že naplnit rozlehlé podkroví díly jediného, navíc neprofesionálního autora, bude nesnadný úkol. „Brzy se ukázalo, že opak je pravdou. Podařilo se nashromáždit takové množství obrazů, že se nám nakonec všechny ani nepodaří vystavit,“ říká Ondřej Šalek, kurátor Muzea Fojtství.
Celkem bude na výstavě k vidění asi sedmdesát obrazů Josefa Martiniho. Vzhledem k jeho dominantnímu zaměření jde především o krajinomalby míst v okolí, zátiší s květinami a v neposlední řadě také scenérie jeho zamilovaného Štramberka. „Vždycky říkal, že Štramberk byla jeho malířská škola. Namalovat Štramberk z různých úhlů není nic jednoduchého a otec to uměl dokonale,“ vzpomíná Martiniho dcera Věra Horáková. Podle jejích slov budou na výstavě zastoupeny všechny oblíbené malířské techniky jejího otce, především tedy olejomalby na plátně nebo i pevném podkladu, akvarely, ale také kresby uhlem. „Jsou to obrazy, které vznikaly od padesátých do sedmdesátých let. Velká část pak vznikla okolo roku 1965, kdy otec odešel do penze a v malování se doslova našel. Bylo to jeho malířsky vůbec nejplodnější období,“ vzpomíná Věra Horáková.
Kromě samotných obrazů budou na výstavě k vidění také malířské potřeby Josefa Martiniho nebo některé jeho skicy a náčrty, ze kterých je poznat, jakým způsobem v Kopřivnici a okolí populární malíř tvořil. Průřez bohatým malířským dílem Josefa Martiniho bude na Fojtství k vidění až do poloviny března.
Nadšený výtvarník byl po matce Ital a po otci Slovák. Narodil se v Kopřivnici 5. ledna 1915 a už v raném dětství ztratil oba rodiče. Výtvarný talent se u něj projevil už ve školních lavicích a mladý Josef Martini začal malovat kulisy a plakáty pro školní představení. Ve zdokonalování své techniky pokračoval i na měšťanské škole. Věnovat se výtvarnému umění profesionálně mu nebylo osudem dopřáno, a tak svůj profesní život strávil v Tatře jako dělník a později jako mistr. Paletu však Martini nikdy neodložil. Výtvarnou techniku sám studoval z knih s reprodukcemi starých mistrů a prošel několika kurzy kreslení v tehdejším závodním klubu. Podle vlastních slov se Martini mnoho naučil také díky desetileté plenérové spolupráci s akademickým malířem Františkem Daňkem – Sedláčkem, se kterým se setkával ve štramberských exteriérech. Za svůj život vytvořil Martini zhruba 1 500 obrazů a zhruba tisíc z nich je v soukromých sbírkách nejen v tuzemsku, ale také v Kanadě, USA, Německu, Rakousku, Řecku, Rumunsku a v dalších zemích. Kromě výtvarného umění byl fascinován hudbou, hrál na housle a také nadšeně ochotničil a zpíval v operetách.
Zdroj: www.koprivnice.cz