Velikonoční výlety v Beskydech. Poznejte jejich nejkrásnější tradice

Velikonoční výlety v Beskydech. Poznejte jejich nejkrásnější tradice

Publikováno: Čt, 12.03.2015

Máme velké štěstí, že žijeme v zemi, kde je podnebí tak rozmanité. Každoročně totiž můžeme být svědky úžasné přeměny přírody ze zimního spánku do svěžího jara. Je čas uložit lyže na příští rok a vydat se na jarní putování. Třeba za bohatými obyčeji Beskyd a atmosférou probouzející se krajiny.

Právě velikonoční svátky mohou být příležitostí k návštěvě Beskyd. Beskydská ubytovací zařízení nabízejí speciální velikonoční balíčky.

Navíc na 40 partnerských místech dostanete zdarma k pobytu návštěvnickou kartu Beskydy Card, která vám zajistí více než 100 různých výhod. Veškeré podrobnosti se dozvíte na www.beskydycard.cz. K tomu si můžete dopřát jedinečné sváteční menu v některém z beskydských hotelů. Čekají na vás křupavé pečeně podle dávných receptů, ale i gastronomické lahůdky šéfkuchařů.

Svátky jara v sobě mají křesťanské i pohanské prvky

Víte, proč se kdysi na Velikonoce třáslo se stromy, a k čemu sloužily kytice z proutí? Pro naše předky bylo období Velikonoc nanejvýš důležité. A to nejen v otázkách víry, ale také z hlediska pranostik (tehdejší verze dlouhodobých meteorologických předpovědí), úrody, dobytka nebo zvyků. Jaro začínalo každý rok průvodem za vesnici s vynášením smrtky. Hadrová figurína zvaná Mařena symbolicky ukončila zimu a její hození do vody znamenalo, že lidé už chtějí vpustit jaro na své dvorky.

Toto období bylo zároveň snad nejtajuplnější z celého roku – lidé mohli náhle zbohatnout při hledání pokladů nebo také zahlédnout nějakou nadpřirozenou bytost. Na základě babských rad, pověr a kouzel se snažili zajistit si pevné zdraví, bohatou úrodu nebo dobrého ženicha.

Objevujte památky a kulturní akce s Beskydy Card

Když se beskydské pastviny zazelenaly, bylo všechno najednou veselejší, slavnostní. O životě za starých časů se můžete dozvědět třeba při víkendovém rodinném výletu do krásné horské přírody a také při návštěvě kulturních památek. Spoustu užitečných informací i exponátů vypovídajících o zdejším kraji můžete najít v Muzeu Beskyd, které sídlí ve frýdecko-místeckém zámku. Nezapomeňte využít zvýhodněné vstupné pro držitele Beskydy Card. Tato návštěvnická karta platí kromě dalších aktivit také na celou řadu muzeí, kulturních památek a volnočasových aktivit v turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Více informací o ní se dozvíte na http://www.beskydycard.cz/cz/atraktivity .

Města v turistické oblasti Beskydy-Valašsko připravila pro své návštěvníky o Velikonocích nabitý program. Chtěli byste si poslechnout komentovanou prohlídku Místku či Frýdlantu nad Ostravicí i s poutavým vyprávěním o místních zvycích? Pak si určitě nenechte ujít velikonoční dny s průvodcem v těchto městech.

Z každého správného výletu by si měl člověk přivézt nějaký ten suvenýr pro potěšení. Udělejte si radost návštěvou velikonočního jarmarku ve Frýdku-Místku a v Novém Jičíně. Zruční řemeslníci vám předvedou krásné tradiční výrobky, které přidají vašemu domovu punc sváteční pohody. Také nebude nouze o velikonoční speciality a kulturní program. A pokud ještě neumíte plést tatary, můžete se to naučit právě tady.

Ve velikonočním týdnu má všechno svůj význam

Co by to bylo za Velikonoce bez návštěvy kostelů? V Beskydách a na Valašsku se dají zahlédnout skutečné klenoty mezi církevními stavbami. Například unikátní dřevěné kostely a kaple na Radhošti, Prašivé, Bílé, v Kunčicích pod Ondřejníkem a desítkách dalších míst. Patří k chráněným kulturním stavbám a nikde jinde jich nenajdete tolik jako v Beskydách. S kostely je spojena většina významných velikonočních obyčejů. Světilo se v nich jídlo, pracovní náčiní nebo třeba kytice z proutí a klokočí, které měly chránit obydlí od všeho zlého. Lidé chodili společně na Vzkříšení a prosili o bohatou úrodu, lásku a zdraví pro celou rodinu.

Týden před Velikonocemi se v chalupách gruntovalo a smýčilo a také se držel půst. Na Zelený čtvrtek hospodyně obvykle připravovaly jídla s něčím zeleným, například s kopřivami, bylinkami nebo zelím. Velký pátek byl vyhrazený rozličným koupelím. Lidé se chodili omývat tekoucí vodou v potoce, aby tak symbolicky odnesla pryč všechny nemoci. Nejkouzelnější na Velkém pátku ovšem bylo, že se otevíraly všechny poklady. Podle dávných pověstí jich Beskydy, nejen díky zbojníku Ondrášovi, skrývají hodně!

Šmigrust patřil veselí a bohatému pohoštění

O víkendu všechny sváteční přípravy vrcholily. Na Bílou sobotu utichly zvony, protože „odletěly“ do Říma. Místo zvonění se v poledne po vsích ozývaly řehtačky. Na Velikonoční neděli hospodyně pekly koláče, děvčata pečlivě malovala vajíčka na mnoho způsobů a chlapci si upletli tatary nebo ozdobili jalovce. Velikonoční pondělí si staří i mladí velmi užili. Chlapci polévali děvčata studenou vodou, ale ta jim nezůstávala nic dlužná. Po veselém „šmigrustě“ dostali koledníci barevná vajíčka a bohaté pohoštění. Co k němu patřilo? Třeba takzvaný plecovnik neboli uzené maso zapečené v chlebovém těstě, koláče i mazance. Samozřejmě nesmělo chybět počastování kořalkou.

Připomeňte si s námi význam dávno zapomenutých i stále živých velikonočních zvyků v Beskydech a na Valašsku. Jarní putování plné pověstí, pranostik, řemesel i voňavých dobrot určitě zaujme celou rodinu.

Zdroj: http://sdeleni.idnes.cz