Publikováno: Čt, 12.03.2015
Máme velké štěstí, že žijeme v zemi, kde je podnebí tak rozmanité. Každoročně totiž můžeme být svědky úžasné přeměny přírody ze zimního spánku do svěžího jara. Je čas uložit lyže na příští rok a vydat se na jarní putování. Třeba za bohatými obyčeji Beskyd a atmosférou probouzející se krajiny.
Právě velikonoční svátky mohou být příležitostí k návštěvě Beskyd. Beskydská ubytovací zařízení nabízejí speciální velikonoční balíčky.
Navíc na 40 partnerských místech dostanete zdarma k pobytu návštěvnickou kartu Beskydy Card, která vám zajistí více než 100 různých výhod. Veškeré podrobnosti se dozvíte na www.beskydycard.cz. K tomu si můžete dopřát jedinečné sváteční menu v některém z beskydských hotelů. Čekají na vás křupavé pečeně podle dávných receptů, ale i gastronomické lahůdky šéfkuchařů.
Víte, proč se kdysi na Velikonoce třáslo se stromy, a k čemu sloužily kytice z proutí? Pro naše předky bylo období Velikonoc nanejvýš důležité. A to nejen v otázkách víry, ale také z hlediska pranostik (tehdejší verze dlouhodobých meteorologických předpovědí), úrody, dobytka nebo zvyků. Jaro začínalo každý rok průvodem za vesnici s vynášením smrtky. Hadrová figurína zvaná Mařena symbolicky ukončila zimu a její hození do vody znamenalo, že lidé už chtějí vpustit jaro na své dvorky.
Toto období bylo zároveň snad nejtajuplnější z celého roku – lidé mohli náhle zbohatnout při hledání pokladů nebo také zahlédnout nějakou nadpřirozenou bytost. Na základě babských rad, pověr a kouzel se snažili zajistit si pevné zdraví, bohatou úrodu nebo dobrého ženicha.
Když se beskydské pastviny zazelenaly, bylo všechno najednou veselejší, slavnostní. O životě za starých časů se můžete dozvědět třeba při víkendovém rodinném výletu do krásné horské přírody a také při návštěvě kulturních památek. Spoustu užitečných informací i exponátů vypovídajících o zdejším kraji můžete najít v Muzeu Beskyd, které sídlí ve frýdecko-místeckém zámku. Nezapomeňte využít zvýhodněné vstupné pro držitele Beskydy Card. Tato návštěvnická karta platí kromě dalších aktivit také na celou řadu muzeí, kulturních památek a volnočasových aktivit v turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Více informací o ní se dozvíte na http://www.beskydycard.cz/cz/atraktivity .
Města v turistické oblasti Beskydy-Valašsko připravila pro své návštěvníky o Velikonocích nabitý program. Chtěli byste si poslechnout komentovanou prohlídku Místku či Frýdlantu nad Ostravicí i s poutavým vyprávěním o místních zvycích? Pak si určitě nenechte ujít velikonoční dny s průvodcem v těchto městech.
Z každého správného výletu by si měl člověk přivézt nějaký ten suvenýr pro potěšení. Udělejte si radost návštěvou velikonočního jarmarku ve Frýdku-Místku a v Novém Jičíně. Zruční řemeslníci vám předvedou krásné tradiční výrobky, které přidají vašemu domovu punc sváteční pohody. Také nebude nouze o velikonoční speciality a kulturní program. A pokud ještě neumíte plést tatary, můžete se to naučit právě tady.
Co by to bylo za Velikonoce bez návštěvy kostelů? V Beskydách a na Valašsku se dají zahlédnout skutečné klenoty mezi církevními stavbami. Například unikátní dřevěné kostely a kaple na Radhošti, Prašivé, Bílé, v Kunčicích pod Ondřejníkem a desítkách dalších míst. Patří k chráněným kulturním stavbám a nikde jinde jich nenajdete tolik jako v Beskydách. S kostely je spojena většina významných velikonočních obyčejů. Světilo se v nich jídlo, pracovní náčiní nebo třeba kytice z proutí a klokočí, které měly chránit obydlí od všeho zlého. Lidé chodili společně na Vzkříšení a prosili o bohatou úrodu, lásku a zdraví pro celou rodinu.
Týden před Velikonocemi se v chalupách gruntovalo a smýčilo a také se držel půst. Na Zelený čtvrtek hospodyně obvykle připravovaly jídla s něčím zeleným, například s kopřivami, bylinkami nebo zelím. Velký pátek byl vyhrazený rozličným koupelím. Lidé se chodili omývat tekoucí vodou v potoce, aby tak symbolicky odnesla pryč všechny nemoci. Nejkouzelnější na Velkém pátku ovšem bylo, že se otevíraly všechny poklady. Podle dávných pověstí jich Beskydy, nejen díky zbojníku Ondrášovi, skrývají hodně!
O víkendu všechny sváteční přípravy vrcholily. Na Bílou sobotu utichly zvony, protože „odletěly“ do Říma. Místo zvonění se v poledne po vsích ozývaly řehtačky. Na Velikonoční neděli hospodyně pekly koláče, děvčata pečlivě malovala vajíčka na mnoho způsobů a chlapci si upletli tatary nebo ozdobili jalovce. Velikonoční pondělí si staří i mladí velmi užili. Chlapci polévali děvčata studenou vodou, ale ta jim nezůstávala nic dlužná. Po veselém „šmigrustě“ dostali koledníci barevná vajíčka a bohaté pohoštění. Co k němu patřilo? Třeba takzvaný plecovnik neboli uzené maso zapečené v chlebovém těstě, koláče i mazance. Samozřejmě nesmělo chybět počastování kořalkou.
Připomeňte si s námi význam dávno zapomenutých i stále živých velikonočních zvyků v Beskydech a na Valašsku. Jarní putování plné pověstí, pranostik, řemesel i voňavých dobrot určitě zaujme celou rodinu.
Zdroj: http://sdeleni.idnes.cz