Publikováno: Po, 27.06.2016
Že nevíte, co je Lašská brána? Určitě víte. Jedná se o malou turistickou oblast ležící v severovýchodní části Moravy, v krajině Podbeskydí, která vytváří pomyslnou vstupní bránu do Beskyd. Patří zde malebný Štramberk s roubenými chaloupkami a uličkami, kde na každém kroku ucítíte vůni vyhlášených Štramberských uší. Na něj pak úzce navazuje Kopřivnice proslavená především automobilovou značkou Tatra. Nedaleko pak leží jedno z nejstarších měst severovýchodní Moravy, Příbor. Město, ve kterém se narodil i věhlasný Sigmund Freud. Čtyřlístek uzavírá obec Hukvaldy, rodiště světoznámého skladatele Leoše Janáčka, se stejnojmennou zříceninou hradu. Vidíte a teď si možná říkáte, to už znám, tam jsem byl. Tak a zvlášť pro vás přinášíme novinky, které tady v Lašské bráně na vás čekají.
Nové automobilové muzeum v Kopřivnici
Že je Kopřivnice městem automobilů, to je všeobecně známá věc. Nachází se zde nejstarší automobilka ve střední Evropě a zároveň druhá nejstarší na světě. Řeč je o společnosti Tatra, zaměřující se dnes na výrobu těžkých nákladních automobilů. Do prostor podniku se dostanete jen stěží, ale zoufat nemusíte. Historii závodu a jeho produkci je věnováno Technické muzeum Tatra nacházející se v centru města. Toto muzeum funguje již dlouhá léta a stalo se vyhledávaným cílem turistů z celého světa. Milovníci automobilové historie však mají od června loňského roku o důvod víc do Kopřivnice zavítat. Otevřelo se zde také soukromé muzeum Oldtimer na Štefánikově ulici nedaleko vlakové zastávky. Expozice představuje sbírku historických vozidel a motocyklů známých značek z celého světa, včetně několika unikátních exponátů. Prohlédnout si tak můžete například výtvory značek Mercedes, Jaguar, Fiat, Ford či Praga. Minout byste jistě neměli ani unikátní tříkolku Trike Tatra 3,5 V8 Kobra s repasovaným motorem Tatra 613, postavenou dle originálního návrhu Františka Chmelaře. Délka tohoto skvostu přesahuje čtyři metry a váhu 1 000 kg. Přesto je tento skvost symbolizující divokou kobru schopen dosáhnout maximální rychlosti až 220 km v hodině. A abychom nezapomněli, své zážitky z prohlídky si pak můžete příjemně vstřebat ve stylové kavárně náležející k muzeu.
Krásy zahrad piaristů
V létě je často potřeba se ochladit, schovat se před sluníčkem a na chvilku si odpočinout. K tomu se náramně hodí květinami oplývající zahrady. A jednu takovou bychom vám chtěli doporučit v Příboře. Možná jste o existenci příborské piaristické koleje, která v současnosti slouží mimo jiné jako Muzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda, už slyšeli. Co ale možná nevíte je, že k této kulturní památce náleží také netradičně řešena zahrada. Její historie přitom sahá až do počátku 18. století. Piaristické zahrady bývaly pýchou každé piaristické koleje a plnily zejména estetickou funkci. Svůj podíl však měly také na výuce, která zde probíhala s cílem propojit teoretické vědomosti s praktickými schopnostmi. Po odchodu piaristů začal význam zahrad upadat. Změna nastala v roce 2009, kdy se začaly prosazovat snahy o revitalizaci místa, a tak od loňského roku je možné obnovené zahrady opět navštívit. Na ploše 5 300 m2 se rozkládá horní a spodní zahrada. Horní zahrada je komornějšího rázu a svým návštěvníkům nabízí množství chodníčků a zpevněných ploch obklopených spoustou zeleně s posezením a kašnou ve svém středu. Za východním křídlem piaristického kláštera se skrývá také malá bylinková zahrádka s altánkem. Prostory horní části zahrady slouží zároveň kulturním a hudebním vystoupením, proto je zde začleněno i malé pódium. Na rozhraní horní a spodní zahrady se nachází vyhlídka nabízející hezký pohled na spodní zahradu a východní část města. Spodní zahrada je koncipována jako odpočinkový sad pro společenská posezení. Slouží zároveň jako připomínka piaristické filozofie. Z horní zahrady zde přechází sad připomínající pěstitelské aktivity piaristů. Element vody – symbol očisty a života – je zastoupen potůčkem s pítkem. Na jeho konci se nachází tzv. „okno“. Je to symbolika otevřenosti všem názorům, filozofiím, myšlenkám, úhlům pohledu a především možnostem a nápadům, které umožňuje a rozvíjí pravé vzdělání. Nejkrásnější jsou zahrady za tmy, kdy je celkový dojem umocněn působivým večerním osvětlením. Tak co, necháte se zlákat?
Šťastný konec lišky Bystroušky
K procházce a odpočinku vybízí také obora hukvaldského hradu. Její hlavní dominanta – socha lišky Bystroušky – je již naštěstí opět na svém místě. Zpráva o krádeži sochy z památníku v květnu loňského roku obletěla celý svět. Ačkoli osiřelý bludný kámen i tak přitahoval řady nevěřících turistů, majitelé obory se rozhodli o obnovu tohoto jedinečného symbolu Hukvald. A cesta to nebyla rozhodně jednoduchá. Bylo zapotřebí získat fotografie sochy ze všech možných úhlů, naskenovat kámen a vytvořit 3D model. Využitím 3D tiskárny vznikl sádrový odlitek, který se stal podkladem pro výrobu nové bronzové sochy. Vynaložené úsilí korunoval úspěch a vy tak od dubna můžete na bludném kameni opět obdivovat lišku společně s pamětní deskou připomínající místního rodáka, skladatele a autora opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Nová, v pořadí již třetí, socha lišky není jedinou novinkou na Hukvaldech. Změn dostál také tamní hrad. Od ledna převzalo jeho provoz Muzeum Beskyd, které změnilo zejména skladbu hradních akcí. Jeden z největších hradů na Moravě tak v současnosti nabízí tematické programy a vystoupení prakticky každý víkend od dubna do října. A že je z čeho vybírat. Prostory hradu se mění na rytířská ležení, pozorovatelnu noční oblohy, sídlo strašidel či obrovskou kuchyni. Skvělé akustiky organizátoři využívají pro pořádání koncertů i pokračování úspěšného Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. A to za krátké stoupání do kopce určitě stojí.
Záchrana Jaroňkovy útulny
Litovat nebudete ani návštěvy dalšího významného hradu v Podbeskydí. Řeč je o zřícenině hradu Štramberk s válcovou věží – dnes sloužící jako rozhledna - zvanou Trúba. Po šesti letech hradní areál opustil dosavadní správce – Valašské království a o jeho provoz se tak stará přímo majitel – město Štramberk. To se pustilo do rozsáhlé rekonstrukce Jaroňkovy útulny, která se nachází v těsné blízkosti vstupu do věže a její stav byl už velmi alarmující. Kvůli tomuto zásahu byla loni v létě oblíbená atrakce turistům zapovězena. Vše zlé, je ale k něčemu dobré. Kromě obnovy historických prostor dostalo město příležitost dozvědět se něco o dějinách chaty. V arkýři stropní konstrukce byl dělníky nalezen více než 90 let starý svitek. List psaný inkoustovou tužkou nesl dataci 13. listopadu 1924 a vypovídal o nevlídném zacházení k dělníkům ze strany zadavatele stavby pana doktora Adolfa Hrstky. Ten je významnou osobností města, neboť se zasloužil o jeho rozvoj a významnou měrou pomohl také k záchraně Trúby. Historici se tak mohou jen dohadovat, zda nález popisuje skutečné události či má být jen nepatřičným pokusem o vtip. Ať tak či tak, listina prošla konzervátorskými zásahy a v současnosti je uložena v archivním fondu Archivu města Štramberk. Sezóna na hradě byla oficiálně zahájena v dubnu, a tak ve zrekonstruovaných prostorách Jaroňkovy útulny si opět můžete zakoupit vstupenky na věž i suvenýry. Přijdete-li ve správný čas, užijete si zde také besedy, koncerty nebo představení loutkového divadla. Nový provozovat také rozšířil nabídku sezónních akcí na hradě. Zúčastnit se můžete rozličných divadelních představení, pozorování hvězd, rytířských klání, koncertů či tematických dílen. Zastavte se a nechte na sebe dýchnout atmosféru tohoto úžasného místa, které má své kouzlo již po staletí.
Zdroj: www.lasska-brana.cz
