Publikováno: Pá, 22.04.2016
Nejen pověsti o tajných chodbách nebo zoufalém činu obránců hradu, ale také historická fakta umí pěkně zjitřit fantazii. O tom se mohou v sobotu 23. dubna přesvědčit účastníci akce (Ne)zapomenutý Frýdek, která začíná v 9.30 hodin na Zámeckém náměstí.
Komentovanou prohlídku pořádanou Beskydským informačním centrem Frýdek-Místek povede zajímavými částmi Frýdku historik Petr Juřák. „I přesto, že Frýdek během své existence prošel četnými změnami a mnohé lokality výrazně změnily podobu, je tu celá řada z historického hlediska velmi pozoruhodných míst. K některým z nich se vážou pověsti, k jiným konkrétní příběh. Tím druhým případem je například socha Jana Nepomuckého před zámkem, kterou nechal zhotovit majitel frýdeckého panství, hrabě Pražma, když se mu narodil syn, jenž dostal jméno Jan Nepomuk. Rok po jeho narození, v roce 1727, byla socha odkazující na synova patrona umístěna před zámek,” uchyluje se k faktům Petr Juřák a zároveň dodává, že s Frýdkem je spojeno i několik zajímavých pověstí. „Tou nejznámější je pověst vztahující se ke shazování kozla z věže frýdeckého zámku. V minulosti prý byl hrad, jenž stával na místě současného zámku, obležen vojskem, které chtělo nechat jeho posádku vyhladovět. Zoufalí obránci se nakonec uchýlili ke lsti: poslední živé zvíře na hradě, starého kozla, obalili chlupy z kůže ze srny a demonstrativně ho vyhodili před hrad. Oblehatelé se domnívali, že místní znají tajnou cestu ven z hradu, která jim umožňuje přísun čerstvé zvěřiny, a zklamaně odtáhli. Jako připomínka této události, jejíž jádro je pravděpodobně reálné, se každoročně konala slavnost shazování kozla z věže frýdeckého zámku. Bylo tomu tak až do poloviny 19. století, kdy byl tento krutý zvyk zrušen. Kozel byl totiž z věže shazován živý...”
Účastníky sobotní výpravy jistě zaujmou i pověsti o už zmíněných tajných chodbách. Jedna z nich prý vede ze zámku do domu U erbu na opačné straně náměstí. Jde o dům, který nechal postavit hejtman frýdeckého panství Samuel Wolf z Března. Byla zde umístěna i věznice pro těžké provinilce a mučírna, takže se tradovalo, že stráž vodí vězně pod rynkem. „Chodby vhodné pro průchod dospělých osob tady ale nebyly nalezeny. Štoly objevené u zámku sice směřují do zámeckého parku, ale jednalo se nejspíše o odtokový kanalizační systém,” vysvětluje historik a podotýká, že míst, jež sloužila jako věznice, bylo povícero. „Například v domě, který se nacházel na dnešní křižovatce ulic Revoluční a Lískovecké, nebo v prostoru současné Hasičské ulice, jíž se kdysi dokonce říkalo Šerhovní. Šerhovna je totiž název dříve používaný pro věznici,” uzavírá Petr Juřák a zve na prohlídku, která ze Zámeckého náměstí povede přes třídu T. G. Masaryka k Těšínské ulici, bývalé hlavní cestě z Frýdku do centra knížectví – Těšína. Prohlídka, která je zdarma, bude pokračovat na Kostikovo náměstí, v jehož okolí se nacházely mlýny a lázně, a poté povede k Veselé. Tady býval nejznámější budovou zájezdní hostinec, jehož nejčastějšími hosty byli formani.